letadlo
P?idejte si nás na Facebooku

Jak na všeobecný průkaz radiotelefonisty letecké pohyblivé služby

ČTÚ logo  

K tomu, abyste mohli v leteckém výcviku postoupit k prvním samostatným letům potřebujete nejen instruktora, který věří, že se nezabijete, ale také průkaz radiotelefonisty letecké pohyblivé služby. V tomto článku bych rád shrnul vše, co je potřeba k jeho získání a jak taková zkouška probíhá.

 

 Pro začátek je potřeba říci, že průkaz radiotelefonisty letecké pohyblivé služby má dva stupněomezený a všeobecný. Oba dva se vydávají na Českém telekomunikačním úřadě (dále jen ČTÚ) a rozdíl mezi nim je ten, že omezený vám stačí na lítání po ČR, zatímco všeobecný platí po celém světě (pokud tedy máte ICAO angličtinu).

 

 Nyní už zbývá se na ČTÚ přihlásit na termín zkoušky, zaplatit správní poplatek ve výši 400 Kč a začít se pomalu učit na zkoušku. Přesný postup včetně zkušebního řádu, písemných otázek a osnovy pro ústní zkoušku naleznete na webové adrese ČTÚ věnované zkouškám

 

 Písemný test je víceméně stejný pro oba typy průkazu. Skládá se ze tří částí: Radiokomunikační provoz, Radiokomunikační předpisy a Elektrotechnika a radiotechnika. Naučit se na něj můžete buď z testů na stránkách ČTÚ nebo z webové aplikace na Aerowebu (tam jen pozor – ne všechny otázky jsou obsaženy a navíc nejsou úplně přesné). V tento moment začíná zásadní rozdíl mezi omezenou a všeobecnou variantou průkazu. Pokud jste žádali o omezený průkaz, tak po úspěšně složeném testu odcházíte domů s průkazem v kapse. U všeobecné varianty vás ale ještě potrápí u ústní zkoušky. O tom, že není zcela zadarmo svědčí i fakt, že z šesti lidí, kteří semnou byli na zkoušce ji tři opakovali podruhé. 

 

Po vyhodnocení testu se dostáváte na řadu podle toho v jakém pořadí jste test odevzdali. Zkušební komisař si vás zavolá dovnitř, probere s vámi test (pokud byly nějaké chyby) a jde se na zkoušku. Začíná se přečtením a přeložením anglického textu z leteckého dokumentu. Já jsem dostal odstavec o ADIZ ze starého AIPu. Poté přišlo na řadu hláskování vybraného slova v textu v anglické hláskovací abecedě. Českou už naštěstí nechtěli, byť je v osnově zkoušky uvedena.

 

Asi nejvíce obávaná část je poslech ATISu (alespoň mezi kolegy na zkoušce, kteří z ní vyletěli). Posadí vás k počítači, nasadí sluchátka a třikrát si můžete pustit jeden nahraný ATIS z LKPR. Úroveň nahrávky není nic moc, takže je skutečně lepší využít všech třech pokusů a být si naprosto jistý. Celý ATIS kromě časů vydání poté musíte komisaři přečíst.

 

Pokud tímto projdete, tak další na programu bylo vyhlášení tísňového stavu při prasknutí čelního skla v Cessně Citation v hladině 330. Správně je pochopitelně nahlásit 3x Mayday (mé dé), jméno volané a vysílací stanice, informace o problému a nouzovém klesání. V tento moment jsem se držel přesně toho jak je to uvedeno v předpisu (například i uvedení polohy atp. což komisař nevyžadoval). 

 

Dalším bodem zkoušky bylo správně přečíst frekvence (4 nebo 6 čísel), dohlednosti, výšky, vzdáleností atd. Dále jaké zprávy mají přednost v přesném pořadí (tísňové, pilnostní, o rádiovém zaměřování, pro zajištění bezpečnosti letů, meteorologické, o pravidelnosti letů). Na závěr jsem byl ještě potrápen přesnými významy jednotlivých výrazů a to jak anglických (roger, cleared, affirm, negative …) tak i českými (rozumím, konec, provedu, potvrďte …). Komisař byl spokojen, takže mi už jen pogratuloval a před zkušební místností jsem si počkal na nový průkaz. 

 

Na mém termínu byli dva zkušební komisaři, takže jsme byli přibližně za dvě hodiny včetně testu přezkoušeni všichni. 

 

O tom, jestli zvolit omezený nebo všeobecný průkaz je asi těžké se rozhodovat při začátku výcviku. Záleží především to, jaké máte letecké ambice a jak dobrou máte angličtinu. Pokud v budoucnu plánujete opustit českou hroudu, tak je určitě dobré, si rovnou udělat všeobecnou variantu.

 

Hodně štěstí!

 Vítek Novák a tým OKAir

About The Author